Historie Ukrajiny v tabulkách 1.Středověk


Česko

Rusko

Období

Podkarpatská Rus

Červená Rus (Halič)

Volyň

Střední Ukrajina

Jižní Ukrajina

Východní Ukrajina

Krym

Cyril a Metoděj kážou na Moravě. Kolem roku 880 založeno Prahu. Přemyslovci vyvražďují konkurenční rody Slavníkovců a Vršovců, tím sjednocují České země. Roku 973 založeno pražské biskupství.

Rurikoviči ovládají ruské kmeny. Město Novgorod na severu konkuruje významem Kyjevu na jihu.

9-10. století

Území je obývané různými slovanskými kmeny. Skandinávští obchodníci a bojovnici potomci vikinga Rurika vytváří základy centralizovaného státu s hlavním městem Kyjevem. Pojmenování státního útvaru Rus má pravděpodobně podle moderní evropské historické vědy severský původ. Kníže Vladimír začíná od roku 988 prosazovat křesťanství, jako oficiální náboženství.

V stepi se střídají různé kočovní kmeny.

Jižní pobřeží tvoří pás řeckých obchodních měst.

Roku 1063 obnoveno Moravské biskupství. Roku 1085 se Česko poprvé stává královstvím.

Novgorod má vlastní formu středověké měšťanské demokracie. Začínají vojenské konflikty mezi potomky Rjurikovičů a jednotná Rus se postupně rozpadá na menší knížectví. Z roku 1147 pochází první zmínka o Moskvě.

11-12. století

Ovládnuta Maďary.

Potomci Rurikovců si přerozdělují Rus na údělní knížectví podle vlastních zájmů a bez ohledů na původní kmenové rozdělení. Formálně existující Rus se stává chabým svazkem konfrontujících místních vládců. Poprvé se v kronice zmiňuje Ukrajina, i když význam toho pojmu zůstává předmětem diskuse.


Kromě řeckých vznikají i arménské kolonie.

Král železný a zlatý Přemysl Otakar II ovládá území od moře do moře a zakládá desítky nových měst.

V letech 1237-42 si Mongolové podrobují Rus a prostřednictvím jednoho z ruských knížat vybírají daň. V případě nepokory pořádají trestní výpravy. Od té doby začíná Moskevský vládce nabývat významu, jako mongolský představitel takového uspořádaní. V Novgorodu vládne kníže Alexandr Něvský. Kyjev je Mongoly vypálen a kyjevský metropolita se stěhuje na sever do Vladimira.

13. století


Římský papež se snaží o získaní vlivu na Rusi. Haličsko-volyňský kníže Danýlo dostává od papeže královský titul s příslibem křížové výpravy proti Mongolům. O spojenectví s Římem ale ztrácí zájem, jelikož se pomoci stejně nedočká a musí se Mongolům podřídit. Titulu Haličských a Vladimirských (volyňských) králů si potom užívají Danýlovi příbuzní maďarští králové až do posledních vládnoucích Habsburků, i když na Volyni nikdy nevládli.

Roku 1303 Cařihradský patriarcha zřizuje Haličskou metropolii, do které spadá Halič, Volyň a část dnešního Běloruska. V souvislosti s ní se poprvé objevuje v řeckých písemnostech výraz „Malá Rus“. Tak se odlišuje Haličská malá ruská metropolie od velké Kyjevské ruské metropolie. Kyjevský metropolita se ale koncem století přestěhoval na sever do Vladimirského knížectví (Rusko) se zachováním kyjevského titulu. Tím se posiluje význam moskevských vládců. Pojmy „Malá a Velká Rus“ nabyly později jiného politického a geografického významu a bývaly politicky zneužívány.

Mongolové si podrobili celý prostor dnešního území Ukrajiny a Ruska. Zachovávají ale dosavadní statní útvary a náboženství, zavadí jenom povinnost platit „jasýr“ a žádat o „jarlýk“. První znamená vybírání z pokořených knížectví daně. Druhé je povinnost ruských knížat žádat mongolské vládce o udělení léna. V průběhu dalšího století mongolská nadvláda postupně slábne kvůli vnitřním rozepřím mongolských vládců a ruská knížata si pomálu vrací politický význam.

V Kutné Hoře začínají razit pražský groš. Vládne otec vlasti král Karel IV, zakládá první univerzitu ve střední Evropě. Praha je hlavní město Svaté Římské říše.

Proslavená v učebnicících Kulikovská bitva v roce 1380 situaci s mongolskou závislosti moc nezmění. Rusko nadále platí daň Mongolům.

14. století


Dostává se pod polskou vládu. Začíná polská kolonizace, s časem se vyhraňuje bohatnoucí vládnoucí polská katolická šlechta a podřízené ji pravoslavné obyvatelstvo.

Postupně se slučují do státního útvaru Velikého knížectví Litevského. Litevská šlechta se integruje do místního slovanského prostředí se zachováním místních tradicí, víry a jazyka. Po litevsko-mongolské bitvě v roce 1362 na řece Syňucha (dnes Kirovohradská oblast) už nejsou poddaní Zlaté Ordy.

Toto vzdálenější od polského Krakova a litevského Vilna území je částečně v politické závislostí na Litevském státě. Pobřeží je pod vládou Krymských Tatarů.

Potomci Čingischána vládnou na Krymu a v severnějších od Krymu stepích. Podél jižního pobřeží Krymu jsou Janovské kolonie.

Husitské války. Reforma církve. První nekatolický král Jiří z Poděbrad.

Faktický vzniká samostatný Moskevský stát. Kníže Ivan III odmítá platit daň Zlaté Ordě a prohlašuje se vládcem celé Rusi. Tím vyjadřuje nárok i na Litevskou Rus (Bělorusko a část Ukrajiny). Moskevský vládce si ustanovuje Kyjevského metropolitu v Moskvě sám bez povinného souhlasu cařihradského patriarchy. Tak se ruská církev ocitá v roztržce se zbytkem křesťanství. Klade se základ zvláštní ruské formy pravoslaví. Roku 1470 moskevský kníže vojensky obsadí Novgorodskou republiku. Roku 1472 si bere za ženu neteř posledního byzantského císaře Sofii Paleologovou a považuje se za dědice Byzantské říše. Zve si do Moskvy italské mistry a staví Moskevský Kreml.

15. století


Krevská dynasticka unie roku 1385 spojuje Polské království a Litevské knížectví. Ruské (ukrajinské) obyvatelstvo pravoslavného vyznání je utlačováno v právech. Zároveň jsou ale i jisté klady. Raný feudální způsob vládnutí na ovládaném Poláky území vystřídá evropský právní řad, rozšiřuji se cechové spolky a městská samospráva podle magdeburského práva. Nic z toho nikdy nepoznala Moskevská Rus řízená na mongolský způsob samovládcem carem (samoděržavije). V té době Rusko a Ukrajina nemají ani společnou církevní jurisdikci. Cařihradští patriarchové neuznávají samozvaně bez jejích souhlasu moskevským samovládcem stanovované metropolity v Moskvě, proto od roku 1458 pro území Ukrajiny a Běloruska zřizují nezávislá na Moskevském carství podřízenou přímo Cařihradu Kyjevskou metropolii. Urovnání cařihradskou-moskevských církevních vztahů nastane až roku 1589, ale i potom ještě celé století zůstane Kyjevský metropolita v podřízení Cařihradu.


Na konci 15. století v stepích na pohraničí Polského, Moskevského a Tatarského státu vznikají první kozácké osady. Nazývají se „sič“. Jsou tvoření utečenci z Ukrajiny před polskou vládou. Jejích obyvatele se musí bránit své svobody před polskou vládou a tatarskými nájezdy.

Roku 1483 se rozpadá mongolský stát Zlatá Orda. Krymští chánové se osamostatňují.

Česko

Rusko

Období

Podkarpatská Rus

Červená Rus (Halič)

Volyň

Střední Ukrajina

Jižní Ukrajina

Východní Ukrajina

Krym