Historie Ukrajiny v tabulkách 1.Středověk


Česko

Rusko

Období

Podkarpatská Rus

Červená Rus (Halič)

Volyň

Střední Ukrajina

Jižní Ukrajina

Východní Ukrajina

Krym

Cyril a Metoděj kážou na Moravě. Kolem roku 880 založeno Prahu. Přemyslovci vyvražďují konkurenční rody Slavníkovců a Vršovců, tím sjednocují České země. Roku 973 založeno pražské biskupství.

Rurikoviči ovládají ruské kmeny. Město Novgorod na severu konkuruje významem Kyjevu na jihu.

9-10. století

Území je obývané různými slovanskými kmeny. Skandinávští obchodníci a bojovnici, potomci vikinga Rurika vytváří základy centralizovaného státu s hlavním městem Kyjevem. Pojmenování státního útvaru „Rus“ má pravděpodobně podle moderní evropské historické vědy severský původ. Kníže Vladimír začíná od roku 988 prosazovat křesťanství, jako oficiální náboženství.

V stepi se střídají různé kočovní kmeny.

Jižní pobřeží tvoří pás řeckých obchodních měst.

Roku 1063 obnoveno Moravské biskupství. Roku 1085 se Česko poprvé stává královstvím.

Novgorod má vlastní formu středověké měšťanské demokracie. Začínají vojenské konflikty mezi potomky Rjurikovičů a jednotná Rus se postupně rozpadá na menší knížectví. Z roku 1147 pochází první zmínka o Moskvě.

11-12. století

Ovládnuta Maďary.

Potomci Rurikovců si přerozdělují Rus na údělní knížectví podle vlastních zájmů a bez ohledů na původní kmenová seskupení. Formálně existující Rus se stává chabým svazkem konfrontujících místních vládců. Poprvé se v kronice zmiňuje Ukrajina, i když význam toho pojmu dodnes zůstává předmětem diskuse.


Vznikají kromě řeckých i arménské kolonie.

Král železný a zlatý Přemysl Otakar II ovládá území od moře k moři a zakládá desítky nových měst.

V letech 1237-42 si Mongolové podrobují Rus. V Novgorodu vládne kníže Alexandr Něvský. Kyjev je Mongoly vypálen a kyjevský metropolita se stěhuje na sever do Vladimira. Mongolové prostřednictvím jednoho z ruských knížat vybírají z Rusi daň. V případě nepokory pořádají trestní výpravy. Tak začínají moskevští vládci z Vladimirského knížectví nabývat významu, jako mongolští pověření takového uspořádaní podrobené Rusí.

13. století


Římský papež se snaží o získaní vlivu na Rusi. Haličsko-volyňský kníže Danýlo dostává od papeže královský titul s příslibem křížové výpravy proti Mongolům. Protože se pomoci stejně nedočká a musí se Mongolům podřídit ztr8 o spojenectví s Římem zájem. Titulu Haličských a Vladimirských (volyňských) králů si potom užívají Danýlovi příbuzní maďarští králové až do posledních vládnoucích Habsburků, i když ve skutečnosti na Volyni nikdy nevládli.

Roku 1303 Cařihradský patriarcha zřizuje Haličskou metropoli (nejvyšší církevní provinci), do které spadá Halič, Volyň a část dnešního Běloruska. V souvislosti s ní se poprvé objevuje v řeckých písemnostech výraz „Malá Rus“. Tak se odlišuje Haličská malá ruská metropole od velké Kyjevské ruské metropole. Kyjevský metropolita se ale koncem století přestěhoval na sever do Vladimirského knížectví (Rusko) se zachováním kyjevského titulu. Tím se posiluje význam moskevských vládců. Pojmy „Malá a Velká Rus“ nabyly později jiného politického a geografického významu a bývaly politicky zneužívány.

Mongolové si podrobili celý prostor dnešního území Ukrajiny a Ruska. Zachovávají ale dosavadní statní útvary a náboženství, zavadí jenom povinnost platit „jasýr“ a žádat o „jarlýk“. První znamená vybírání z pokořených knížectví daně. Druhé je povinnost ruských knížat žádat mongolské vládce o udělení léna. V průběhu dalšího století mongolská nadvláda postupně slábne kvůli vnitřním rozepřím mongolských vládců a ruská knížata si pomálu vrací politický význam.

V Kutné Hoře začínají razit pražský groš. Vládne otec vlasti král Karel IV. Zakládá se první univerzita ve střední Evropě. Praha je hlavní město Svaté Římské říše.

Proslavená v učebnicích Kulikovská bitva v roce 1380 situaci s mongolskou závislosti moc nezmění. Rusko nadále platí daň Mongolům.

14. století


Halič se dostává pod polskou vládu. Začíná polská kolonizace, s časem se vyhraňuje bohatnoucí vládnoucí polská katolická šlechta a podřízené ji pravoslavné obyvatelstvo.

Území Střední Ukrajiny se postupně slučují do státního útvaru Velikého knížectví Litevského. Litevská šlechta se integruje do místního slovanského prostředí se zachováním místních tradicí, víry a úředního jazyka. Po litevsko-mongolské bitvě v roce 1362 na řece Syňucha (dnes Kirovohradská oblast Ukrajiny) už nejsou poddaní Zlaté Ordy a neplatí Mongolům daně.

Toto vzdálenější od polského Krakova a litevského Vilna území je v částečně politické závislostí na Litevském státě. Pobřeží je pod vládou Krymských Tatarů.

Potomci Čingischána vládnou na Krymu a v severnějších od Krymu stepích. Podél jižního pobřeží Krymu jsou Janovské kolonie.

Husitské války. Reforma církve. První nekatolický král Jiří z Poděbrad.

Faktický vzniká samostatný Moskevský stát. Kníže Ivan III odmítá platit daň Zlaté Ordě a prohlašuje se vládcem celé Rusi. Tím vyjadřuje nárok i na Litevskou Rus (Bělorusko a část Ukrajiny). Roku 1448 moskevský vládce si ustanovuje nového Kyjevského metropolitu v Moskvě sám, bez povinného souhlasu cařihradského patriarchy. Tak se ruská církev ocitá na 141 let v roztržce se zbytkem křesťanství. Klade se základ zvláštního ruského pojetí pravoslaví. Roku 1470 moskevský kníže vojensky obsadí Novgorodskou republiku. Roku 1472 si bere za ženu neteř posledního byzantského císaře Sofii Paleologovou a považuje se nadále za dědice Byzantské říše. Zve si do Moskvy italské mistry a staví Moskevský Kreml.

15. století


Krevská dynastická unie roku 1385 spojuje Polské království a Litevské knížectví. Ruské (ukrajinské) obyvatelstvo pravoslavného vyznání je utlačováno v právech. Zároveň jsou ale v polském státě i jisté kladné stranky. Raný feudální způsob vládnutí na ovládaném Poláky území vystřídal evropský právní řad: rozšiřuji se cechové spolky a městská samospráva podle magdeburského práva. Nic takového nikdy nepoznala Moskevská Rus řízená na mongolský způsob samovládcem carem (samoděržavije). V té době Rusko a Ukrajina nemají ani společnou církevní jurisdikci. Cařihradští patriarchové neuznávají samozvaně bez jejích souhlasu moskevským samovládcem stanovované Kyjevské metropolity sídlící v Moskvě. Proto od roku 1458 v Polsko-litevském statě na území dnešní Ukrajiny a Běloruska spravuje církev jiný podřízený Cařihradu Kyjevský metropolita. Urovnání cařihradskou-moskevských církevních vztahů nastane až roku 1589 uznáním samostatného moskevské patriarchie. Ale i potom ještě celé století zůstane Kyjevský metropolita v podřízení Cařihradského patriarchy až do roku 1685.


Na konci 15. století v stepích na pohraničí Polského, Moskevského a Tatarského státu vznikají první kozácké osady. Nazývají se „sič“. Jsou tvořené utečenci z Ukrajiny před polskou vládou. Jejích pravoslavné obyvatele se musí bránit své svobody před nadřazeností polské katolické šlechty a tatarskými nájezdy.

Roku 1483 se rozpadá mongolský stát Zlatá Orda. Krymští chánové se osamostatňují.

Česko

Rusko

Období

Podkarpatská Rus

Červená Rus (Halič)

Volyň

Střední Ukrajina

Jižní Ukrajina

Východní Ukrajina

Krym