Dějiny Ukrajiny v tabulkách podle regionů
Přejít na obsah

- Středověk, 9.-13. století -

Česko
Rusko
Období
Podkarpatská Rus
Červená Rus (Halič)
Volyň
Střední Ukrajina
Jižní Ukrajina
Východní Ukrajina
Krym
Cyril a Metoděj kážou na Moravě. Kolem roku 880 založeno Prahu. Přemyslovci vyvražďují konkurenční rody Slavníkovců a Vršovců, tím sjednocují České země. Roku 973 založeno pražské biskupství.
Rurikoviči ovládají ruské kmeny. Město Novgorod na severu konkuruje významem Kyjevu na jihu.
9-10. století
Území je obývané různými slovanskými kmeny. Skandinávští obchodníci a bojovnici, potomci vikinga Rurika vytváří základy centralizovaného státu s hlavním městem Kyjevem. Pojmenování státního útvaru „Rus“ má pravděpodobně podle moderní evropské historické vědy severský původ. Kníže Vladimír začíná od roku 988 prosazovat křesťanství, jako oficiální náboženství.
V stepi se střídají různé kočovní kmeny.
Jižní pobřeží tvoří pás řeckých obchodních měst.
Vznikají kromě řeckých i arménské kolonie.
Roku 1063 obnoveno Moravské biskupství. Roku 1085 se Česko poprvé stává královstvím.
Novgorod má vlastní formu středověké měšťanské demokracie. Začínají vojenské konflikty mezi potomky Rjurikovičů a jednotná Rus se postupně rozpadá na menší knížectví. Z roku 1147 pochází první zmínka o Moskvě.
11-12. století
Král železný a zlatý Přemysl Otakar II ovládá území od moře k moři a zakládá desítky nových měst.
V letech 1237-42 si Mongolové podrobují Rus. V Novgorodu vládne kníže Alexandr Něvský. Kyjev je Mongoly vypálen a kyjevský metropolita se stěhuje na sever do Vladimira. Mongolové prostřednictvím jednoho z ruských knížat vybírají z Rusi daň. V případě nepokory pořádají trestní výpravy. Tak začínají moskevští vládci z Vladimirského knížectví nabývat významu, jako mongolští pověření takového uspořádaní podrobené Rusí.
13. století
Ovládnuta Maďary.
Potomci Rurikovců si přerozdělují Rus na údělní knížectví podle vlastních zájmů a bez ohledů na původní kmenová seskupení. Formálně existující Rus se stává chabým svazkem konfrontujících místních vládců. Poprvé se v kronice zmiňuje Ukrajina, i když význam toho pojmu dodnes zůstává předmětem diskuse.
Římský papež se snaží o získaní vlivu na Rusi. Haličsko-volyňský kníže Danýlo dostává od papeže královský titul s příslibem křížové výpravy proti Mongolům. Protože se pomoci stejně nedočká a musí se Mongolům podřídit, ztrácí o spojenectví s Římem zájem. Titulu Haličských a Vladimirských (volyňských) králů si potom užívají Danýlovi příbuzní maďarští králové až do posledních vládnoucích Habsburků, i když ve skutečnosti na Volyni nikdy nevládli.

Roku 1303 Cařihradský patriarcha zřizuje Haličskou metropoli (nejvyšší církevní provincii), do které spadá Halič, Volyň a část dnešního Běloruska. V souvislosti s ní se poprvé objevuje v řeckých písemnostech výraz „Malá Rus“. Tak se odlišuje Haličská malá ruská metropole od velké Kyjevské ruské metropole. Kyjevský metropolita se ale koncem století přestěhoval na sever do Vladimirského knížectví (Rusko) se zachováním kyjevského titulu. Tím se posiluje význam moskevských vládců. Pojmy „Malá a Velká Rus“ nabyly později jiného politického a geografického významu a bývaly politicky zneužívány.

Mongolové si podrobili celý prostor dnešního území Ukrajiny a Ruska.
Mongolové si podrobili celý prostor dnešního území Ukrajiny a Ruska. Zachovávají ale dosavadní statní útvary a náboženství, zavadí jenom povinnost platit „jasýr“ a žádat o „jarlýk“. První znamená vybírání z pokořených knížectví daně. Druhé je povinnost ruských knížat žádat mongolské vládce o udělení léna. V průběhu dalšího století mongolská nadvláda postupně slábne kvůli vnitřním rozepřím mongolských vládců a ruská knížata si pomálu vrací politický význam.
Česko
Rusko
Období
Podkarpatská Rus
Červená Rus (Halič)
Volyň
Střední Ukrajina
Jižní Ukrajina
Východní Ukrajina
Krym
 
©Vít Kravec 2019-2022
    
Návrat na obsah