Ideály států ve státních hymnách

Опубліковано автор Vít Kravec вхід Česky · четвер 27 чер 2024 · 8:00
Tags: hymna, Rusko, Ukrajina, mentalita

"Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily."

Řekl československý prezident T.G. Masaryk ve svém krátkém abdikačním projevu 14. prosince 1935 v Lánech.

Statní hymny

Jedním ze symbolů státu, demonstrujících ideály je státní hymna. V zemích s historickými kořeny to bývá i několik staletí stará píseň. Pro nově vniklé země se někdy musí napsat zcela nová. Každopádně musí to být text, se kterým se hodnotově ztotožní většina obyvatel. Většinou se z historické písně zpívá jako hymna pouze první sloka. Tak jaké ideály se dají najít v současných hymnách Česka, Ukrajiny a Ruska?

Česká hymna

Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled.
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj.

Je to píseň slepého houslisty z divadelní hry J.K. Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Hra z roku 1834 ze začátku doby národního obrození se stala českou části hymny Československé republiky, zůstala národním symbolem v protektorátu, v komunistickém režimu a je dodnes hymnou České republiky. Kdyby se mělo posoudit české ideály dle první sloky, která je oficiální hymnou, jedná se v ní výhradně o krásnou Vlast, kterou se zdá, i když se přímo neříká, jsou její obyvatelé ochotní dále zkrášlovat a zvelebňovat. Proto asi hymna vydržela neměnně nehledě na změny politických režimů. V každé době obyvatelé té krásné země hledali jiný způsob, jak směrovat k podstatě, aby jejich země byla stále rájem na pohled.

Ukrajinská hymna

Ještě neumřela Ukrajiny sláva, ani svoboda,
Ještě se na nás, bratři Ukrajinci, osud usměje.
Zhynou nepřátelé naši jako rosa na slunci,
Začneme konečně vládnout v naší zemi.
Duši, tělo, obětujeme za naši svobodu,
Ukážeme, že jsme, bratři, z kozáckého rodu.

Text ukrajinské hymny napsal v roce 1862 P. Čubyňskyj. Hudbu řeckokatolický kněz M. Verbyckyj. Hymna je svým textem částečným plagiátem polské hymny „Ještě Polsko nezhynulo, dokud my žijeme. Co nám cizí přesila vzala, šavlí si vezmeme zpět“. Jen je méně bojovná, než polská. Jestli Poláci jsou připravení se okamžitě chopit šavlí, Ukrajinci doufají, že nepřátelé zmizí beze stopy jako ranní rosa a začnou si vládnout ve své zemi sami. Je to odkaz na osud 19. století stejný pro Ukrajince pod Ruskem a Čechy pod Rakouskem. Pouze Poláci se pokusili v 19. století dvakrát se zbraní si vrátit státnost a osvobodit se od Ruské říše. Další řadky ukrajinské hymny ale také hlásí připravenost se obětovat pro svobodu. Odkazují ke kozáckémo státu, který byl v 17. století ukrajinskou vojenskou republikou v Polsko-Litevském soustátí, krátce byl zcela samostatný a nakonec ve svazu s carským Ruskem. Později republika byla zničena ruským samoděržavijem. Píseň stejně jako česká hymna původ v době národního obrození v 19. století. Stala se hymnou Ukrajinské lidové republiky po rozpadu carské Ruské říše, podobně jako česká hymna se stala oficiálním symbolem po rozpadu Rakousko-Uherské říše. Po bolševické okupaci Ukrajiny byla píseň zakázána. Po rozpadu SSSR a obnovení ukrajinské státnosti se znovu stala státní hymnou.

Ruská hymna.

Rusko – náš posvátný stát,
Rusko – naše milovaná země.
Ohromná vůle, veliká sláva –
To je tvůj věčný odkaz!
Sláva tobě, Vlasti naše svobodná,
Letitý svazek bratrských národů,
Národní moudrost daná nám předky!
Sláva tobě, zemi! Jsme na tebe hrdí!

Moderní hymna Ruska je ze začátku vlády prezidenta Putina. Nahradila hymnu Ruska, užívanou v letech 1990-2000, která se nazývala Vlastenecká píseň. Vlastenecká píseň měla kuriozní velký nedostatek. I když v názvu bylo slovo píseň, byla to pouze hudba bez slov! Základem melodie se stala nedopsána skladba ruského skladatele M.I. Hlinky z roku 1833. Byl vyhlášen konkurz na nejlepší text pro hymnu demokratického Ruska. Ale nikdo nedokázal vymyslet tak dobrý text, aby prošel schválením parlamentu. Text nové Putinovy hymny na objednávku napsal S. Michalkov. V původním textu měl zmínku Boha. To parlament odmítl. Pro tuto hymnu oproti předchozí byl napsán pouze text, ale melodie ne. Rusové ji zpívají na melodii Stalinovy hymny Sovětského Svazu. Předchozí prezident Jelcin a demokratické strany v parlamentu s návratem sovětské melodie nesouhlasili, ale byli přehlasováni parlamentní většinou.

Pro Rusy se sovětským vychováním, kterých 9 let po rozpadu SSSR bylo v roce 2000 ještě hodně, byl návrat sovětské melodie příjatelný. Za sovětů každá republika Sovětského Svazu měla svoji vlastní hymnu, ale Rusko jediné nemělo vlastní hymnu. Hymna SSSR vytvořena v roce 1944 byla zároveň i hymnou Ruska. Čili i v tom byl a je symbolizmus. Rusové ztotožňovali Rusko s celým SSSR, tak stejně to bohužel vidí i teď. Často oficiálně a neoficiálně vyjadřují svůj nárok na celé bývalé území SSSR, jako na „historicky ruské“. A to nemluvím jenom o Ukrajině, ale i o Kavkazu a Střední Asii.

Příznačné je, že ještě dřív hymnou SSSR a Ruska byla v letech 1922-1944 Internacionála na melodii La Marseillais, písně z doby Francouzské revoluce, která je dnes hymnou Francie. Tím si bolševický stát otevřeně demonstroval plán revoluční změny světového řádu na celé planetě. Dle uvah J.V. Stalina válka má přivést k dělnickému povstání ve všech imperialistických zemích. Ty podpoří SSSR a vytvoří nový řád v celém světě. K roku 1943 spojenci v druhé světové válce donutili Stalina rozpustit kominternu a vzdát se plánu světové revoluce. K pozměněné politické ideologii přizpůsobili i statní symbol – složili stalinskou hymnu pro SSSR.

V textu Rusové vyjadřuji přesvědčení, že jejich milovaná země je posvátná, moudrá, svobodná, ohromná a slavná. Přímo dokonalá země! Řekl bych, že ohromná a slavná je mimo diskusi. To ostatní si nejsem jistý. Odvolání na moudrost předků má asi naznačovat to, co dnes nazýváme tradičními hodnotami. Kdoví co pod tou moudrostí viděl autor textu, protože jeho syn režiser N. Michalkov chvalil i nevolnický systém v carském Ruskujako jako tradiční hodnotu a moudrost. Vlast má být svobodná podle textu. Budou-li svobodní lidé, je otázka. Naproti tomu třeba v ukrajinské hymně se mluvilo o osobní svobodě, o možnosti vládnout ve své zemi a národ se ztotožňoval se svobodnými kozáky. Vyvolává u mě otázky, které bratrské národy dle dalšího textu mají byt letitě svázány. Protože tak zvané bratrské slovanské národy mají vlastní státy. Má to znamenat naději, že budou vracené do Ruska? Nebo bratry Rusů jsou žijící v dnešním Rusku turkické a mongoloidní národy obývající spolu s Rusy Ural, Sibiř a Kavkaz? Jsou to Čečenci, Tataři, Burati atd. Je v podstatě jedno jak to je, prostě dle posledního řádku první sloky jsou v každém případě na svojí zemi hrdi.

Duchovní hymny

Kromě oficiální hymny existují písně, které slouží jako neoficiální duchovní hymny. Zpívají se někdy vedle oficiální hymny na ceremoniích u státních svátků nebo v kostelích. V česku takové jsou hned dvě. Na státních akcích, zvlášť armádních, se hraje husitská melodie Kdož jsou boží bojovníci. V katolických kostelích, kterých je v bývalé husitské zemi teď nejvíc, se zpívá na velké národní svátky středověký svatováclavský chorál. Církevní svátek svatého Václava se na statní úrovní slaví 28. září jako Den české státnosti.

České

V husitské písni se mluví o tom, že zákon boží čili spravedlnost, konečně s boží pomoci vždy zvítězí. A má se za to bojovat. Druhá katolická píseň je modlitbou ke svatému Václavovi. Historické hodnocení knížete není jednoduché. Každopádně je to zákonný vládce české země, který nevinně utrpěl. Takže jisté souznění s tím husitským voláním po spravedlnosti dá najít. Ale spíš pacifistické volání.

Nejznámější husitská píseň
Ktož sú boží bojovníci
a zákona jeho,
prostež od Boha pomoci
a úfajte v něho,
že konečně vždycky s ním svítězíte.

Svatováclavský chorál
Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!
Kriste, eleison.

Ukrajinská

Je to modlitba o ochranu Ukrajiny, svobody. Prosba o rozum, lásku k zemi, porovnávání se s dětmi ukazuje na pokoru a uvědomění své nedokonalosti. Poslední věta vyjadřuje naději v boží pomoc a vývoj ve všem dobrém.

Bože veliký, jediný,
Nám Ukrajinu chraň,
Svobody a míru světlem
Ty ji nám ozář.
Světlem nauky a znání
Nás, tvoje děti, osviť.
A v čisté lásce k zemi
Ty nás, Bože, vzrosť.

Ruská

Je to carská hymna, nazývána také modlitbou ruského národa. Zpívá se někdy v pravoslavných kostelích. Dokonce i v ruských kostelích v Čechách! Poslední ruský car Mikuláš II je prohlášen světcem a v církevním prostředí se doba carismu někdy idealizuje. Věta „bože chraň cara“ je plagiátem z britské hymny. Ruští carové snili dosáhnout mohutnosti Britské říše. Na rozdíl od českých a ukrajinských písní, kde bůh má chránit národ, tady má chránit vládce. Aspoň máme vysvětlení, co je v ruském pojetí sláva národa. To je když se všichni dokola bojí jejich silného pravoslavného cara.

Bože náš, cara chraň!
Silný a mocný
panuj na slávu,
na slávu nám!
Panuj na strach nepřátelům,
car pravoslavný!
Bože, Bože náš,
cara chraň!

Závěr

Jazyk je nejlepší způsob sdílení pojmů, myšlenek a ideálů. Proto hymna, jako symbol státu a národa vyjadřuje hodnoty a ideály státu lépe než erby, vlajky či jiné symboly. Myslím, že analýza písní, které jsou současnými národními symboly, přispěje k pochopení mentality a myšlení občanů těch států. Samozřejmě by bylo zajímavé historický proanalyzovat i hymny jiných zemí. Zastavil jsem se jen na těch, se kterými byl nebo je spojen můj život.